Ruční šití kožených výrobků

Jakékoliv ruční šití přízemi lze charakterizovat jako způsob provlékání nitě předem vytvořenými otvory a jejich vzájemné provazování, sloužící k vytvoření pevného spoje. Steh se vytváří mezi dvěma po sobě následujícími otvory, jejichž vzdálenost udává délku stehu. Opakováním stehů za sebou vzniká řádka stehů, která tvoří linii šité dráhy. Při šití přízemi mohou být stehy vytvářeny jednou nebo dvěma jehlami současně. Pevnost a praktičnost jednoniťových stehů je menší, než u stehů dvouniťových. Po stránce pevnosti patří právě dvouniťové ruční stehy k nejkvalitnějším šitým spojům. Lze je snadno utahovat a při přetržení jedné z nití nedojde k úplnému oslabení stehu. Dvouniťové stehny jsou navíc vzhledné (ukládají se pod mírným úhlem) a na líci i rubu materiálu jsou stejné.

Hlavní rozdíl mezi ručním a strojovým šitím je v tom, že v případě přetržení jedné z nití u ručně šitého výrobku nedojde k úplnému oslabení stehu, neboť spojení zajišťuje druhá niť. Pokud dojde k přetržení nitě u strojově šitého výrobku, celý steh se povolí.
Proto většinu našich produktů nejen ručně vyrábíme, ale ručně i šijeme!

Sedlářský steh je obecně vytvářen prostřednictvím dvou tupých jehel umístěných na protilehlých koncích jednoho společného návleku. Předpokladem pro pevnost stehu je použití vhodné nitě (pro naše účely využíváme vysokopevnostní voskované nitě o průměru 0,6 - 1,2 mm) a šité dílo musí být po celou dobu upnuto v koníku nebo svěrce. Koník vytvoří upínací čelist, mezi níž se uchytne šitý materiál tak, aby jeho kraje přečnívaly jen o tolik, kolik je potřeba k propíchnutí otvoru šídlem a ke správnému provázání stehů. Zásadou při ručním šití je skutečnost, že šijeme vždy směrem k sobě a dílo je přitom uchyceno lícovou stranou vpravo. Stehy se ukládají pod mírným úhlem a na líci i rubu materiálu jsou stejné. Na začátku šití se návlek nejprve protáhne prvním otvorem tak, aby se každá z jehel dostala na opačnou stranu šitého díla. V dalších otvorech se pak jehly proti sobě souběžně provlékají, nitě se v otvorech kříží a střídavě procházejí z jedné strany materiálu na druhou.

Celý proces vytváření sedlářeského stehu lze rozčlenit do čtyřech fází:
1. protažení nitě prvním otvorem tak, aby se jeho délka rovnoměrně rozdělila po obou stranách šitého díla;
2. levá jehla prochází předpíchnutým otvorem na pravou stranu šitého díla těsně za hrotem vytahovaného šídla;
3. provlečení pravé jehly týmž otvorem vedle nitě protažené ve druhé fázi. Tato nit je při provlékání pravé jehly mírně povytahována levou rukou zpět, aby nedošlo k jejímu napíchnutí provlékanou jehlou;
4. rovnoměrné utažení návleku do obou stran. Neustálým opakováním jednotlivých fází vzniká sedlářský ruční steh.


Strojové šití kožených obojků

Šicí proces je v tomto případě uskutečňován především řadou šicích strojů, ať už jednoúčelových nebo univerzálních. Strojové šití je nesrovnatelně produktivnější (časově podstatně méně náročné), než ruční šití. Tato technika je poměrně snadno zvládnutelná a šicí stroje jsou široce dostupné. Především z těchto důvodů je obvykle dávána přednost strojnímu šití před ostatními spojovacími technikami.

Při strojním šití se vždy jehla společně se svrchní nití vpichuje do látky z jedné strany, při zpětném pohybu této jehly vzniká na druhé straně šitého díla oko, kterým se prohodí člunek se spodní nití a steh se následně shora utáhne. Při optimálně nastaveném stroji je překřížení obou nití skryté v šitém díle a je tak neviditelné. Z uvedeného avšak pramení hlavní nevýhoda strojového šití a tou je skutečnost, že v případě přetržení nitě dojde k úplnému oslabení stehu.